Fluorit a Fluor- turmaliny z Nedvědice

Petrologie

pernstejn turmalinity mapa web 002

Leukokratní ortorula v Nedvědici tvoří podlouhlé těleso o tloušťce asi 100 m a délce až 1 km, uzavřené slídovými břidlicemi. Foliace rul je kontinuální a paralelní s foliací hostitelských hornin. Protolitem nedvědické ortoruly je vysoce frakciovaný, leukokratní, peraluminózní granit. Je ochuzen o Sr, Zr, Cr a REE, ale obohacen o Rb, B, Ga (Novák et al. 1998) a zvýšený obsah F s uváděným obsahem 0,52 až 0,69 % hmot. (Němec 1979). Tyto leukokratní, středně zrnité muskovitové až muskovit>biotitové ortoruly, lokálně s akcesorickým až minoritním turmalínem, vykazují průměrné modální složení (v obj. %): 40 křemene, 27,7 K-živce, 17,8 plagioklasu, 9,3 muskovitu, 3,7 biotitu a 1,5 turmalínu (Novák et al. 1998). Metamorfovaná fluoritová vrstva obsahuje hojný sloupcovitý černý turmalín, muskovit a vzácně křemen jsou soustředěny podél kontaktu s okolní ortorulou. Na základě minerálního složení a textury může fluoritová vrstva představovat hydrotermální žílu, která prošla regionálním metamorfismem. Turmalín je zcela obklopen fluoritovými zrny a je lokálně korodován (Novák et al. 1998).
 

Mineralogie

Ortorula je leukokratní, středně až hrubě zrnitá hornina s muskovitem (lokálně dvojslídná), s příměsí až podružným množstvím turmalínu. Modální složení je (vše v objemových %): křemen (35-40), K-živec (28-35), plagioklas (14-24), muskovit (8-9), biotit (1- 4) a turmalín (1-4); mezi akcesorické minerály patří fluorapatit, zirkon, rutil a fluorit. Kasiterit hojný jako těžký minerál v aluviálních sedimentech této oblasti nebyl v ortorulách nalezen (Novák et al. 1998, Novák et al. 2017).

ort rula 2024

Turmalín z Nedvědice studoval Novák et al (1998, 2003, 2017); rozpoznal 3 typy turmalínových paragenezí, vzájemně se lišících chemickým složením, které odrážejí různé premetamorfní zdroje:

(i) skoryl z ortoruly, který vykazuje chemické vlastnosti (Fe >> Mg, vysoký obsah F) typické pro turmalín z pegmatitů a granitů chudých na Li. Skoryl velmi pravděpodobně vykrystalizoval z vysoce frakciované granitické taveniny bohaté na B a F;

(ii) heterogenní skoryl-dravit ze svorů, který vykazuje charakteristiky složení (proměnlivý poměr Fe/Mg a nízký obsah Al) typické pro turmalín z metapelitů. Tento turmalín má vysoký obsah F, vznikl tedy pravděpodobně reakcí tekutin bohatých na B a F, uvolněných z granitu do metapelitového obalu;

(iii) turmalín z fluoritových vrstev; turmalín je zcela uzavřen ve fluoritu a vykazuje patrovitou zonálnost s atoly bohatými na Mg v matrici bohaté na Fe.

IMG 20240303 155915

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejsou známy žádné další lokality metamorfovaných fluoritových + turmalínových žil, které by se daly srovnávat s Nedvědicí. Obsah Ca je velmi nízký, zatímco obsah F- je vysoký a podobný jako v ortorulách a svorech (Novák et al. 1998, Novák et al. 2017).

IMG 20240303 155501

Muskovit v nedvědické ortoruly tvoří stříbřité subhedrální vločky, běžně o velikosti cca 1-2 mm, lokálně až 5 mm. Muskovit je obohacen Fe a Mg a vykazuje Si ≤ 6,40 apfu, Al 3,40 až 2,91 apfu, Fe2+ ≤ 0,38 apfu a Mg ≤ 0,25 apfu. Má středně vysoké až mimořádně vysoké obsahy F (2,55 až 2,80 % hm., ≤ 0,61 apfu). Jediná pozitivní analýza na Litium, detekovala Li v muskovitu 0,10 hm. % Li2O; B nebyl ve slídách analyzován (Novák et al. 2003). Biotit obvykle tvoří malé, tlusté vločky. V méně deformovaných doménách tvoří lamelární biotit ploché čočkovité agregáty o velikosti 2-10 mm. Agregáty jsou velmi často na hranici s živci lemovány novotvořeným muskovitem (Buriánek et al. 2009). Biotit je typicky chudý na Fe a Mg (od 1,15 do 5,09 % hm. MgO - 0,28 až 1,19 apfu) s vysokým obsahem F od 2,54 do 3,49 % hm. a ≤ 0,85 apfu F (Novák et al. 2003).

Literatura:

BURIÁNEK D. (2008) Mafické enklávy v diatexitických migmatitech Svrateckého krystalinika. Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 93, 137–150

BURIÁNEK, D., ČOPJAKOVÁ, R. (2008) Turmalíny ze svorů svrateckého krystalinika. Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 93, 61–79

BURIÁNEK, D., PERTOLDOVÁ, J. (2009) Garnet-forming reactions in calc-silicate rocks from the Polička Unit, Svratka Unit and SE part of the Moldanubian Zone. Journal of Geosciences, 54, 245-268

BURIÁNEK, D., NĚMEČKOVÁ, M., HANŽL, P. (2003) Petrology and geochemistry of plutonic rocks from the Polička and Zábřeh crystalline units. Bulletin of Geosciences, 78, No 1, 9 – 22

BURIÁNEK, D., VERNER, K., HANŽL, P., KRUMLOVÁ, H. (2009) Ordovician metagranites and migmatites of the Svratka and Orlice-Snežník units, northeastern Bohemian Massif. Journal of Geosciences, 54, 181-200

NOVÁK, M., SELWAY, J. B., HOUZAR, S. (1998) Potassium-bearing, fluorine-rich tourmaline from metamorphosed fluorite layer in leucocratic orthogneiss at Nedvědice, Svratka Unit, western Moravia. Journal of Geosciences, 43(1-2), 37-44.

NOVÁK, M., HENRY, D., BURIÁNEK, D. (2003) Locality No. 3 Nedvědice II. In ed. Novák, M. (2003) LERM 2003 Field Trip Guidebook, 23-30

NOVÁK, M., BURIÁNEK, D., GADAS, P. (2017) Field stop A3 – Nedvědice. - In eds. Gadas, P., Novák, M. (2017): Tourmalines of the eastern part of the Bohemian Massif, 29-32