Rudní revír Staré Ransko

GEOLOGIE STARORANSKÉHO RUDNÍHO REVÍRU
 
      Staroranský bazický masiv vznikl v oblasti křížení hlubinného přibyslavského zlomu SSV-JJZ se zlomy směru SZ-JV. Tvar ložiska  se podobá konickému kuželu. Hloubkový dosah ložiska je minimálně 4-5 km. Ložisko se rozkládá se na ploše cca 10 km2. Jeho přibližné stáří bylo určeno na období mezi 600-450 mil. let, tzn. mladší prekambrium. Jde o intruzi hlubinnou, která byla v průběhu mladších geologických útvarů odkryta erozními procesy a denudací.
 
ransko barva

Strukturní mapa ranského masivu a jeho okolí       (upraveno podle Mísaře et al. (1974).

 Vysvětlivky:
 
1 – turonské sedimenty; 2 – cenomanské sedimenty; 3 – ranská masiv; 4 – albitické křemenné porfyry; 5 – albitické granity; 6 – diority; 7 – kutnohorské krystalinikum; 8 – amfibolity; 9 – hlinské paleozoikum a proterozoikum.
 
Ve směru SV-JZ lze masiv rozdělit do 5 horninových celků:
 
  • severní ultrabazický pruh
  • severní gabrový komplex
  • centrální ultrabazický komplex
  • jižní gabrový komplex
  • jižní ultrabazická tělesa

   Ultrabazické celky jsou budovány peridotity, troktolity, silně olivinickými gabry. Bazické celky tvoří troktolity, silně olivinická gabra, podstatně převažují slabě olivinická gabra, pyroxenická a amfibolická, méně jsou zastoupeny křemenné diority.

Žilné horniny masivu tvoří tři výrazné skupiny:

  • bazické pegmatity
  • kyselé pegmatity
  • žulové porfyry a syenitové porfyrity   

      Uvnitř masivu se rovněž vyskytují horniny xenolitových ker - ruly, amfibolity, porfyroidy a rohovce. Kry se různí velikostí od jednoho do několika desítek metrů a jejich nahloučení v prostoru masivu je nepravidelné. Byly pohlceny mobilní bazickou intruzí z nejbližšího okolí masivu.

   Seznam minerálů nalezených na ložisku: Altaite, 'Apophyllite', Baryte, Bismuth, Calcite, Chalcopyrite, Cobaltite, Cubanite, Edingtonite, Froodite, Galena, Gersdorffite, Gold, Grossular var: Hibschite, Gyrolite, Harmotome, Hessite, 'Heulandite', Ilmenite, Kaolinite, Laumontite, Mackinawite, Magnetite, Michenerite, Milarite, Millerite, Molybdenite, Montmorillonite, Natrolite, Pectolite, Pentlandite, Prehnite, Pyrite, Pyrrhotite, Rosenhahnite, Saponite, Sperrylite, Sphalerite, Tobermorite, Tsumoite, Valleriite, Xonotlite.
     Minerály tvoří prosté či krystalizované výplně otevřených puklin. V případě Pd-Bi-Te mineralizace mikroskopické inkluze v obecných sulfidech (pyrhotin, pentlandit, sfalerit aj.). V ultrabazických horninách se nejčastěji nachází serpentin, azbest, Mg silikát, v bazických horninách chlorit, mastek, Mg silikát, zoisit. Ostatní méně zastoupené minerály jsou kalcit, křemen, saponit, natrolit, prehnit, pektolit, harmotom, grosulár var. hibschite, laumontit, apofylit aj.
  
    Tektonika masivu je značně komplikovaná. Významnější tektonické linie délek několika km mají směr SV-JZ nebo S-J. Úklony 70-85° k JV, respektive k V. Méně četné a sledované na menší vzdálenost jsou tektonické zóny směru SZ-JV. Uvedené směry tektonických linií a zón kopírují pukliny a trhliny rozměrů od 1 dm do několika m. U nich převažují úklony 0-30° a 60-90°.
 
LOŽISKA STARORANSKÉHO RUDNÍHO REVÍRU
 
   Ložiska v ranském masivu, která byla dosud ověřena, jsou vázána pouze na jeho centrální pruh směřující od SZ k JV. Vyskytují se vněm tyto tři druhy rud:
 
  • zvětralinové Fe rudy
  • Ni-Cu-Co sulfidické rudy
  • Zn-Cu sulfidické rudy
ransko tereza 0001
Jáma Tereza začatek 80.let 20 stol.
 
      Zvětralinové Fe rudy jsou produktem dlouhodobého zvětrávání bazických a ultrabazických hornin. Při křídové transgresi mělkého moře byly rozrušovány a splavovány do mělkých pánviček původního předkřídového reliéfu, kde se zachovaly do minulého století, kdy byly částečně odtěženy. Rudu tvoří limonit a hematit s obsahem Fe 20-30 %.
   
     Představa o vzniku sulfidických Ni-Cu-Co rud je spojena s hluboce zasazeným magmatickým krbem v zemské kůře, ve kterém tavenina dosahovala teploty 1300-1400° C. V tomto magmatickém krbu postupně došlo k oddělení sulfidické taveniny od silikátové a poté ve fázi nejmladší intruze byla sulfidická tavenina vynesena do dnešní pozice.
      Průzkumem bylo ověřeno devět ložisek a významných rudních výskytů Ni-Cu-Co rud: Jezírka, Doubravka, Řeka, Tůně, Josef, Obrázek sever, Příkontaktní, Jezírka jih, Řeka jih a východ. Směrná délka uvedených ložisek se pohybuje mezi 200-350 m, do hloubky jsou sledována na vzdálenost 300-450 m, jejich největší mocnosti zjištěny v přípovrchové části, a to až 40 m. U těchto ložisek převažuje pseudožilný tvar. Užitkové minerály Ni-Cu-Co ložisek jsou chalkopyrit, cubanit, pentlandit. Četné doprovodné minerály jsou zastoupeny pyrhotinem a pyritem. Zřídka se vyskytují arzenopyrit, bornit, galenit, magnetit, millerit, kobaltin, mackinawit, violarit, zlato. Obsahy Ni-Cu-Co v rudách jsou nízké, hutní zpracování těchto rud je nedořešeno, a proto se neuvažuje s jejich těžbou.      
    
Vznik sulfidických Zn-Cu rud je spojen s průnikem vysoce teplotních roztoků, působících kvarcitizaci gaber a křemenných dioritů. Zn-Cu ložisko Obrázek vzniklo v příhodném strukturním, litologickém a geochemickém prostředí hydrotermálně metasomatickou látkovou záměnou původních převážně gabrových hornin křemenem a sulfidickými minerály.
      Ložisko Obrázek se nacházelo v hloubce 85-225 m pod povrchem. Jeho směrná délka, upřesněná těžebním průzkumem, je 250 m. Maximální šířka byla zaměřena 140 m a mocnost 72 m. Ložisko je členěno na polohy masivních sfaleritových rud s chalkopyritem, baryt-sfaleritových rud, případně pyrit-pyrhotin-chalkopyritových rud a na impregnační zrudnění, tvořené chalkopyritem, pyrhotinem, pyritem, místy sfaleritem. Polohy masivních rud rozměrů od jednoho do několika desítek metrů se vyskytovaly rovnoměrně v celém rozsahu ložiskového prostoru. Mezi užitkové minerály patří sfalerit a chalkopyrit. Baryt nebyl získáván. Četné doprovodné minerály na ložisku jsou pyrhotin a pyrit. Řídce se vyskytují molybdenit, galenit a magnetit. Svými obsahy kovů (Zn 3,17 %, Cu 0,7 %) se ložisko Obrázek řadilo k hospodářsky nejvýznamnějším ložiskům barevných kovů v tehdejším Československu, což se nedá říci o celkových zásobách, které upřesněny těžebním průzkumem byly spočteny na 1,15 mil. t.
 
Zdroj:
 
Bernard, J. H. – Pouba, Z. (1986): Rudní ložiska a metalogeneze československé části Českého masívu. – ÚÚG Praha
Kolektiv autorů (1994): Regional geological subdivision of the bohemian Massif on the territory of the Czech Republic. – Journal Czech Geol. Soc., 39, 1, 127-144. Praha.
Mísař Z. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – SPN Praha. 336 stran.
Mísař Z. (1974): The Ransko gabbro-peridotite massif and its mineralization (Czechoslovakia). – UK, Praha.
Vachtl J. (1979): Geostrukturní poměry nasavrckého masívu (Železné hory). – Věstník ÚÚG, 54, 1, 1-10. Praha.
Vavřín, I. (1996): Výskyt Pd-Bi-Te mineralizace na ložisku Cu-Ni rud Staré Ransko
Vavřín, I. (1997): Micherite PdBiTe and froodite PdBi2 from Cu-Ni mineralization in the Ransko Massif.
Weiss J. (1962): Geologicko-petrografické poměry ranského masivu. – Sborník ÚÚG, XXVII, 87-137. Praha.