Nové nálezy z Rožné

Zajímavý výskyt sekundární Pb-mineralizace v oblasti Rožná
pyromorfit rožná 1 web
Pyromorfit z Rožné 
Zjednodušená geologická situace v okolí Rožné 
 rozna schema 2
1. Metapelity a migmatity (Moldanubikum) 2. Metapelity a orthoruly (Svratecká klenba) 3. Mramory 4. Amfibolity 5. Dislokace 6. Směr a sklon hornin
 
Pb rozna odval web
 
Deponie s Pb mineralizací (pohled z JJV)
 
 
 pazourek web
Ukázka nálezů silicitů v Rožné
  Při terénní prohlídce v Rožné v oblasti Na Trhovci. Byl zde prováděn průzkum a polní sběr paleolitických nástrojů, v této oblasti došlo k objevení zajímavé sekundární mineralizace tvořené hlavně zeleným minerálem s habitusem hexagonálních a jehlicovitých krystalů. Předběžně byl určen jako pyromorfit.
pyromorfit rozna web 001
 
Po stránce geologické leží oblast Rožné na styku čtyř základních regionálně-geologických jednotek, a to strážeckého moldanubika, svrateckého krystalinika, svratecké klenby moravika a třebíčského masívu. Prostor ložiska je tvořen prekambrickými sedimentárními, vulkanosedimentárními a vulkanickými horninami, metamorfovanými za podmínek amfibolitové facie (lokálně granulitové facie). V ložiskové oblasti je převážně zastoupeny biotit - plagioklasové ruly, muskovit - biotitické migmatitizované ruly a migmatity, amfibol - biotitické ruly s polohami amfibolitů, vložkami erlanů, mramorů, kvarcitů a budinami serpentinitů a pyroxenitů. Migmatitizace hornin byla pozorována v celém ložiskovém území. Silná migmatitizace, (stadium pokročilých migmatitů až hybridních granitů), byla zjištěna na úseku Rozsochy. Ruly jsou v okolí tektonických struktur často mylonitizované a kataklazované. Metamorfovanými horninami pronikají žíly aplitů a pegmatitů, na okrajích rudního pole se nacházejí drobné masívky dvojslídných turmalinických granitů. V okolí rudních zón jsou horniny často silně alterovány (chloritizace, hematitizace, karbonatizace, pyritizace, grafitizace, zjílovatění). Pokryvné útvary tvoří 0,2 až 0,6 m mocná vrstva půdy (ornice, lesní a luční půda), náplavové a svahové hlíny mocnosti cca 1 m, místy jsou na východních svazích též sprašové hlíny. Mocnost eluvia je různá podle typu podložních hornin. Nejrozšířenější jsou jílovito – písčitá eluvia vznikající z rul, jejich mocnosti se obvykle pohybují kolem 1 – 2 m, maximální mocnosti ověřené technickými pracemi byly do 5 m. (Hájek et al. 1987).
 
V širší oblasti Rožné jsou zastoupeny stratiformními a žilnými typy mineralizací. Dále jsou zde významně zastoupeny minerály pegmatitů a další významnou mineralizací jsou minerály ultrabazik a jejich kontaktních částí.
 
V oblasti Rožné je popsáno 155 minerálů, z toho 4. minerály mají v oblasti typový výskyt.

  Genetický model pozdně variských a povariských mineralizací na ložisku Rožná (Kříbek et al. 2001,Kříbek et al. 2003, Žák et al. 2002, Hein et al. 2002, Kříbek & Žák 2005b), podle kterého vznikaly v několika fázích, v závislosti na geologickém vývoji východní části Českého masivu:
 
1. fáze: Vznik předuranových mineralizací (křemen-sulfidická a siderit-sulfidická mineralizace), který je možné paralelizovat s obdobím postorogenní extenze a retrográdně metamorfního vývoje hornin moldanubika.
 
2. fáze: Vznik uranové mineralizace lze spojovat se založením svrchně karbonských a spodnopermských pánví v období 280 – 305 Ma. Pánevní vody oxidačního charakteru infiltrovaly do podložního krystalinika a extrahovaly uran z okolních krystalinických hornin. Hlavní mechanismus vzniku rozptýlené uranové mineralizace vidí autoři v reakci oxidačních, mírně alkalických rudonosných fluid s horninotvornými silikáty, které obsahují dvojmocné železo (biotit, chlorit), a s pyritem. Ukončení rudonosných procesů je podle nich synchronní s ukončením sedimentace a s inverzí bazénů na rozhraní autunu a saxonu („sálská fáze“ v období 270 – 206 Ma).
 
3. fáze: V průběhu triasu a jury došlo k tektonické a termální reaktivaci mineralizovaných struktur a ke vzniku pouranové křemen-karbonát-sulfidické mineralizace a k částečné remobilizaci uranu.
 
4. fáze: Procesy zvětrávání vedly ke vzniku sekundárních minerálů uranu (sulfátů a karbonátů), které jsou typické vysokým zastoupením sodíku. Zdrojem sodíku je zřejmě zvětrávání silně albitizovaných hornin ložiska.
 
Nejvýznamější mineralizace s výskytem sulfidů na ložisku Rožná
 
1 . Stratidependentní, rozptýlená sulfidická mineralizace (podle Kříbek et al. 2001, 2003) Kvaček & Novák (1973) ji nazývají impregnační metasomatickou mineralizací v horninách pestré série moldanubika (např. ve smyslu Mísaře et al. 1983) tzn. v mramorech, erlanech, kvarcitech a rulách. Podle nich nemá zrudnění žádný prostorový vztah k poruchovým zónám a žilným systémům. Je tvořena nepravidelnými akumulacemi s převládajícím pyrhotinem, pyritem a tmavým sfaleritem.V některých starších pracech (např. Vilhelm et al. 1984b) bývá tento typ označován za mineralizaci skarnového typu – formace skarnů s naloženou sulfidickou mineralizací.
Kromě již zmíněných sulfidů je odtud popisován galenit a markazit. Vencelides (1991) udává v rámci zrn barytů baryt-sulfidické mineralizace ojedinělé nálezy pyrargyritu a tetraedritu. Kříbek (2005a, 2005b) na rozdíl od Kříbka et al. (2001, 2003) používá pro tento typ mineralizace místo negenetického pojmu stratidependentní termín stratiformní a řadí sem polohy baryt-hyalofán-sulfidických rud, drobné polohy pyrhotinu v rulách a amfibolitech a pyritové impregnace v erlanech rulách a mramorech. Zrudnění daného typu v moldanubiku označují Bernard & Pouba (1986) jako skupinu a-pol. Bojcov (1974), Kvaček et al. (1973), Kvaček & Novák (1973) i (Kvaček 1981) považují tuto mineralizaci za předvariskou. Anonymus (1984) a Vencelides (1991) o ní mluví jako o součásti starovariské etapy. Opírají se o určení modelového stáří galenitů Legierskim (1973) na 430 Ma a o přepočet této hodnoty podle Pertolda & Stehlíka (1978) na 780 Ma.
 
2. Předuranová siderit-sulfidická mineralizace (podle Kříbek et al. 2001, 2003) Kvaček společně s dalšími (Kvaček & Novák 1973, Kvaček et al. 1973, Kvaček 1979b, Kvaček 1981) označují tento typ za polymetalickou mineralizaci Pb-Zn-Cu-Ag, vyvinutou na menších karbonát-sulfidických žílách SV směru. Jako hlavní topominerální nerosty žilné výplně zmiňují siderit a dolomit-ankerit. Horniny v jejich bezprostředním okolí popisují hydrotermálně alterované (sericitizace, kaolinizace), což se projevuje jejich vybělením. V typickém vývoji toto zrudnění připomíná klasický vývoj některých žil příbramské rudní oblasti (Kvaček & Novák 1973), proto se pro zdejší karbonát-sulfidický typ žilné mineralizace můžeme setkat s pojmem „mineralizace příbramského typu“ (např. Arapov et al. 1984). Podle Kříbka (2005a) tvoří tato mineralizace samostatné žíly směru 10―30o s úklonem 66―88o k SZ i JV, nebo drobné prožilky v okolí či na zónách mylonitů a kataklazitů. Používá vnitřní členění na starší křemen-sulfidickou mineralizaci a siderit-sulfidickou mineralizaci. Křemen-sulfidická, která je ve starších pracech označována pojmem křemen-kyzové stádium (např. Vilhelm et al. 1984b), je považována za poněkud starší a tvoří prožilky v polohách hornin silně postižených mylonitizací nebo vytváří lemy sideritových žil (Kříbek 2005a). Ze sulfidů zde převládají galenit, sfalerit a pyrit. Méně zastoupeny jsou pyrhotin a arzenopyrit. Akcesoricky se vyskytují chalkopyrit, markazit, tetraedrit (s vysokým obsahem Ag), boulangerit, bournonit, gudmundit, rizí bismut a nerosty Ag-Sb (Kvaček & Novák 1973). Vencelides (1991) navíc udává freibergit a akantit, Bajuškyn at al. (1981) proustit-pyrargyrit. Podle Bernarda (1991) je daný typ mineralizace součástí mladopermského polymetalického zrudnění Českého masivu, které je spojováno s účinky moldanubického plutonu případně s amagmatickými procesy na hlubinných zlomech. Kvaček (např. 1981) předpokládá mladopaleozoické až mezozoické stáří siderit-sulfidické mineralizace. Opírá se o izotopická studia Pb, které provedl Bojcov & Legierski (1977). Kříbek & Žák (2005b) spojují tuto mineralizaci s obdobím postorogenní extenze (335―300Ma). Jejich data (Kříbek & Žák 2005a) umožňují zařadit tento typ mineralizace do westfalu C, na hranici se stefanem. Následuje vlastní uranová mineralizace, kde jsou nejdůležitějšími minerály uranu uraninit, coffinit, podstatně méně zastoupeným je brannerit. Ve stádiu uranové mineralizace převládaly oxidační podmínky, proto se zde sulfidy, které pro svou krystalizaci potřebují podmínky redukční, téměř nevyskytují (Žák & Kříbek 2005). Kvaček (1981) však v rámci karbonátových žil s uraninitem a selenidy zmiňuje sulfidy Cu a Fe (chalkopyrit, bornit, chalkozín, pyrit, markazit), velmi podřadný sfalerit, galenit a ojedinělý výskyt tetraedritu. Suchánková et al. (2008) popisují nezvyklý výskyt Pb-Zn sulfidické mineralizace z uraninit-coffinitových žil zastižených na 21. patře ložiska. Tato sulfidická mineralizace je tvořena především sfaleritem, méně pyrhotinem, pyritem a výjimečně tetraedritem. Sfalerit je zatlačován mladším willemitem a Zn-chloritem.
 
3. Pouranová baryt - fluorit - sulfidická mineralizace (podle Kříbek et al. 2001, 2003) Podle Kvačka & Nováka (1973) se nejmladší typ sulfidické mineralizace ložiska objevuje na křemen-kalcit-barytových žílách převážně SZ směru. Převládajícím minerálem tohoto hydrotermálního zrudnění hlavních poruchových zón i menších žilek je podle nich světlý sfalerit a galenit. Žílovinu popisují jako značně variabilní, nejčastěji jde o kalcit-barytové, kalcit-křemenné a křemenné žíly. Kříbek (2005b) udává, že mocnost žil může výjimečně dosahovat až několika decimetrů. Žíly se podle něj vyskytují buď samostatně, nebo tmelí brekcie tvořené úlomky předuranové siderit-sulfidické mineralizace i úlomky s uran-karbonátovou mineralizací. Okraje žil jsou v některých případech tvořeny jemnými, paprsčitými agregáty křemene, které jsou často lemovány sfaleritem. Mineralizaci zmíněný autor označuje za pouranovou křemen-karbonát-sulfidickou a za její nejmladší součást považuje zeolity (apofylit, natrolit, stilbit, klinoptilolit a harmotom), které na ložisku Rožná popsal Uhlík & Řídkošil (1987), Pauliš & Šikola (1999), Novák et al. (2001) a Šťáva (1981). Vencelides (1991) udává ze sulfidů nejmladších pouranových žil, kde je částečně zastoupena i uranová mineralizace, vedle sfaleritu a galenitu také pyrit (výjmečně i s arzenopyritem), pyrhotin, chalkozín, bournonit, tetraedrit-freibergit, chalkopyrit, cubanit, arzenopyrit, dyskrazit a ryzí antimon. Naproti tomu u žil bez U-mineralizace, situovaných přímo v tektonických zónách, popisuje pouze kalcit, sfalerit převažující nad galenitem, pyrhotin, baryt, fluorit a křemen. Radiometrické datování illitu v alterovaných horninách této pouranové mineralizace odpovídá střednímu až svrchnímu triasu (233―227 Ma) (Kříbek & Žák 2005a). Kromě triasové reaktivace však nelze na ložisku vyloučit ani pozdější křídové či pokřídové pohyby (Kříbek & Žák 2005b).
 
pyromorfit rožná 11 Velikost dutiny s pyromorfitem 25 x 15 mm
Perspektivy dalších nálezů jsou omezené pouze na deponii, původní nálezové místo je již bohužel zastavěno novostavbou. Možnost dalších nálezů se bude snižovat z důvodu silné alterace vzorků a silného zarůstání lokality. Pro případné větší práce nutno získat souhlas majitele. S povrchovou prospekcí nebývá problém.
 
 
 
Zdroj:
 
Hein, U. F., Leichmann, B., Kříbek, B., René, M. (2002): Evolution of ore-forming fluids along the Rožná-Olší shear zone, Bohemian Massif, Czech republic: Implication for local uranium deposition and comparison with U- mineralization at Schlema, Erzgebirge, Germany. ― In: Kříbek, B. & Zeman,.(eds.): Uranium Deposits: From their genesis to their environmental aspects. ― Proc. of the Int. Workshop organized by the Czech Group of the IAGOD, Prague, September 10―11, 2002, 61―64, Czech Geol. Surv., Praha.
Hájek, A. & Uhlík, Z. (1987): Vývoj uranové mineralizace v rudním poli Rožná-Olší. In: Mineralógia uránových a s nimi nerastných surovín. ― Sbor. semináře, Spišská Nová Ves-Čingov, 96-106.
Kříbek, B., Leichmann, J., René, M. (2001): Model uranové mineralizace na ložisku Rožná, přehled výsledků dosažených při řešení grantu GA ČR 205/00/0212 v roce 2000. ― MS PřF MU Brno.
Kříbek, B., Leichmann, J., René, M. (2003): Závěrečná zpráva grantu České grantové agentury 205/00/0212 „Model uranové mineralizace na ložisku Rožná“. ― MS PřF MU Brno.
Kříbek, B., Leichmann, j., René, M., Holeczy (2005b): Přehled geologické stavby strážeckého moldanubika. – In: Kříbek, B. & Hájek, A. (eds.): Uranové ložisko Rožná, model pozdně variských a povariských mineralizací. – Česká geologická služba, Praha, 8―10.
Laudátová, H (2008): Mineralogie a geneze Pb-Zn-(Ag, Cu) mineralizací a zrudnělých mramorů na uranovém ložisku Rožná. Disertační práce 2009,20-28, DrS PřF MU Brno.
Žák, K., Kříbek, B., Dobeš, P., Pudilová, M., Hájek, A., Holeczy, D. (2002): Genetic model of the Rožná uranium deposit based on the stable isotope and fluid inclusion data. ― In: Kříbek, B. & Zeman, J. (eds.): Uranium Deposits: From their genesis to their environmental aspects. ― Proc. of the Int. Workshop organized by the Czech Group of the IAGOD, Prague, September 10―11, 2002, 127―130, Czech Geol. Surv., Praha.