Protocallianassa z Benátek

Napsáno dne 13. březen 2024. Zveřejněno v LOKALITY.

Lokalizace

Obec Benátky leží 1 km jižně od Litomyšle. Na začátku obce po levé straně u hlavní silnice vedoucí od Litomyšle se nachází lom. Jedná se o činný lom v obci, který provozuje firma PROFISTAV Litomyšl, a.s. V lomu se těží svrchnokřídové pískovce s hojným výskytem klepet desetinožců Protocallianassa sp. a Mesostylus sp., GPS souřadnice lomu: 49°51'26.771"N; 16°19'40.572"E;

lom celek web

lom benatky 10

(Stav na lokalitě 2012)

(upraveno podle Mlynářová, J. (2012))

lom benatky 2

Stav na lokalitě 2015

lom panorama 2024

(Aktuální současný stav na lokalitě - rok 2024)

Paleontologie a biostratigrafie

Jedni z nejvýznamnějších živočichů křídového moře byli, mži rodu Inoceramus, kteří jsou dnes vůdčími zkamenělinami pro stratigrafické třídění křídových vrstev, rovněž pak některé ježovky a mechovky (Dvořák 1942). Křídové sedimenty v moravské části orlicko-žďárské oblasti jsou mořským a sladkovodním cenomanem, spodním a středním turonem (Dvořák 1950). Paleontologický je moravská část orlickožďárské oblasti zajímavá, ačkoliv je na zkameněliny poměrně chudší než křídové oblasti v Cechách. Podle Dvořáka jsou ve sladkovodním cenomanu zejména lupky souvrství Ic známé suchozemskou florou. Z blízkého břehu došlo k navátí listů, nebo se lupky tvořily v bažinatých tůních. Uchované listy rostlin rodů, jako např. Eucalyptus, Aralia, Platanus, Widringtonia, Sequoia, Matonia, Gleichenia, aj., svědčí o daleko teplejším podnebí u nás, než je dnes, přestože v křídě jsou již dobře odlišená podnebná pásma, uspořádána přibližně jako dnešní. Živočišné zbytky jsou vzácné, vyskytují se jen mlži rodu Unio (Dvořák 1950). Spodní turon. Na zkameněliny není příliš bohatý. Z hlavonožců Pachydiscus peramplus (Mant), mlže zastupuje hojně se vyskytující druh Inoceramus labiatus (Schloth.), hřebenatky Pecten (Chlamys) dujardini Roem., z ježovek Hemiaster sublacunosus Gein. a Micraster Michaelini Ag (Dvořák 1950). Střední turon. Na zkameněliny je střední turon v této oblasti daleko bohatší. Ze žraloků je to Oxyrhina mantellia Ag., z hlavonožců Nautilus sublaevigatus d'Orb., z plžů Pleurotomaria linearit (Mant.) Třída mlžů je zde nej význačnější, např. Cucullaea subglabra d'Orb. Pecteni - hřebenatky jsou zde zastoupeny četnými rody např. Pecten nilssoni Goldf. Z ústřic Exogyra columba (Lam.), z ramenonožců Terebratulina gracilit (Schloth.). Korýše zastupuje Protocallianasa antiqua Otto a červy Serpula Socialis Goldf (Dvořák 1950). Ze svrchního turonu Inoceramus schlónbachy J. Böhm, význačný pro svrchní turon, Inoceramus costellatus Woods, z ježovek Micraster de lorioli Nov., z ramenonožců Gibbithyris semiglobosa (Sow.) (Dvořák 1950).

(Část pískovcového souvrství, Jizera Fm., Turon, Svrchní Křída )

Kalianasové pískovce

Svrchní část jizerského souvrství orlicko-žďárského faciálního vývoje je charekterizována progradačním cyklem řady litotypů slínovec, prachovec a pískovec. Nejvyšší část cyklu je reprezentována vápnitými pískovci různé zrnitosti s příměsí glaukonitu (Stafen 1999). Hojné nálezy klepet raku Protocallianassa antiqua, vedly k označení svrchní části cyklu (Souk. pásmo IXcd) jako kalianasové pískovce (Stafen 1999). Protocallianassa byl drobný, asi 10 cm dlouhý korýš, který žil výhradně v mělkých částech svrchnokřídových moří. V sedimentech české křídové pánve, zejména v Pojizeří, v okolí Litomyšle a České Třebové se poměrně často nacházejí klepeta druhu Protocallianassa antiqua, který měl jedno klepeto mohutnější než druhé (Habětín, Knoboch 1983). Podrobnějším systematickým dělením bezobratlých se zabývá ve svém díle Spinar (1966). V současnosti jsou dekapodi na lokalitě děleni na dva samostatné druhy Protocallianassa a Mesostylus.

PA4b

klepeto webb

KLEPETO 001 web

KLEPETO 002 web

klepeto 002 webb

A pro ty co by tam netrefili, malý fotoprůvodce...

via benatky

Literatura

Dvořák, J. (1942): Příspěvek k charakteristice svrchní křídy v oblasti orlickožďárské. - Zvláštní otisk „Z přírody", 42, 9-10,1-8. Brno.

Dvořák, J. (1949): Hranice spodního a středního turonu v oblasti orlicko-žďárské. - Nákladem Moravskoslezské akademie věd přírodních. Brno.

Dvořák, J. (1950): Charakteristika křídy severozápadní Moravy - Zvláštní otisk z časopisu „Vlastivědný věstník moravský" 5, 2,1-11. Brno.

Fric, A. (1879): Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. II. Bělohorské a Malnické vrstvy. - Arch. přírodověd, prozk. Čech. Praha.

Fric, A. (1885): Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. III. Teplické vrstvy. - Arch. přírodověd, prozk. Čech. Praha.

Fric, A. (1889): Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. IV. Jizerské vrstvy. - Arch. přírodověd, prozk. Čech. Praha.

Habětín, V. & Knobloch, E. (1983): Kapesní atlas zkamenělin. - Státní pedagogické nakladatelství. Praha.

Mlynářová, J. (2012) : Paleontologické zhodnocení kalianasových pískovců lokality Benátky u Litomyšle, DP PřF MÚ, ÚGV, Brno, 33.

Spinar, Z., Čepek, P., Bouček, B., Eliášová-Frajová, H., Havlíček, V., Horný, R., Houša, V., Kalabis, V., Kukalová, J., Marek, L., Nekvasilová, O., Pokorný, V., Prokop, R., Přibyl, A., Růžička, B., Snajdr, M., Stemproková, D., Zikmundová, J. (1966): Systematická paleontologie bezobratlých. - Academia. Praha.